Lezení

Fotky

Napiš mi

Höllental
        Rozlehlá skalní oblast která se nachází asi 70 km jižně od Vídně. Prakticky se leze po svazích Raxalpe. Obrovské množství oblastí obsahuje cesty dlouhé pár metrů až po cesty několikasetmetrové. Troufal bych si říct, že po vhodné kombinaci několika cest lze lézt cestu dlouhou skoro až jeden kilometr. Stanovat se dá na jediném místě a to na parkovišti ve vesničce Keiserbrunn. To se nedá přehlédnout, jelikož vesnička má asi jen tři domy. Na parkovišti je domek s umyvadly, záchodem a teplou vodou. Dole pod parkovištěm teče potok ve kterém se dá docela dobře zaplavat. Od tohoto místa jsou skoro všechny stěny dostupné pěšky (20min - 1,5h), ale dá se ušetřit cesta a použít auto. Všude jsou pěkná parkoviště. Mě nejvíce zaujaly vícedélkové cesty, kterých u nás moc není.
KEISERBRUNNERTURMSTEIN - Gagagagaa (6+) - krásná cesta dlouhá 40m a docela dobře odjištěná borháky (asi 9). Obsahuje dvě těžká místa 6+. Leze se v lese, takže rozhled není skoro žádný. Na vrcholu se štanduje o strom a schází se lehkou skalou trochu vlevo.
KEISERBRUNNERTURMSTEIN - Westsidestory (6-) - dvojdélková nádherná cesta dlouhá 55m. První délka je trochu těžší, ale zato druhá je nádherná. Asi dva metry nad štandem začíná krásné lezení ve spárami protkané ukloněné plotně. Je už lehčí a méně jištěné. Na vrcholu se štanduje o strom, slanění se nachází vlevo. Dá se k němu přelézt bez jištění do skuliny mezi hrotem a skalou a poté asi 2m po lávce.
VORDE STADLWAND - Vordere Stadlwandplatte (5-) - krásná cesta dlouhá 125m. Je odjištěná pouze přes smyce v hodinách. Ty sou ale každý 2m, a kde sou dál, tam je to lehký, nebo bývá borhák. Na štandech je většinou jeden nebo dva kruhy. Cesta má 4 délky. První délka začíná krásným plotnovým lezením, přehoupne se přes hranu a uprostřed suťoviska je štand. Druhá délka jde vlevo stěnou od suťoviska mezi stromky a keři ke kruhu a knížce.Poté vpravo koutem a traverz doleva, vzhůru a štand. Poslední délka je již krátká, je to jen stěnka v lese.
VORDE STADLWAND - Peternpfad (5-) - krásná cesta dlouhá 160m. První délka je odjištěná pouze přes smyce v hodinách. Druhá jsou dva borháky (těžší místo v koutě). Poté se přejde přes les a další délky už jsou krásné lezení po spárách v lese až na vrchol. Sestup vlevo a po suťovisku dolů.
VORDE STADLWAND - Fensterlplatte (5+) - nejhezčí lehká cesta v této oblasti dlouhá 140m. Je čtyřdélková, ale my jsme z ní udělali dvoudélkovou. Začíná snadnou délkou 2+ dlouhou asi 30m která se dá jít bez jištění. Poté se již leze 50m opět přes smyce v hodinách na první štand. Lezení je to opravdu nádherné. Odtud traverz vpravo a plotnou nohama na tření vzhůru. Poté kousek přes les a nakonec skalka se dvěma smyčkama. Pak už jen tak trojkový dolez k obrovskému stromu a štand. Tato délka má tak 60m.
VORDE STADLWAND - Kasnockn (6) - velmi pěkná cesta. Dlouhá asi 140m. Prvních 50m vede trojkovou obtížností a dá se jít v pohodě bez jištění. Poté bombový šestkový lezení v nádherně vynýtované kompaktní skále a krásný čtyřkový dolez traverzem doleva. Sutí vzhůru na sestupový chodník.
VORDE STADLWAND - Witchkraft (7-) - nádherná cesta. Lehký rozlez, pak délka s místem za 7- a to docela těžkým. Jedna lehká délka a pak dvě délky plotnového lezení, které mě naprosto nadchly. Tak pěknou vyrovnanou plotnu 6+ jsem ještě nelezl. Naprosto kompaktní vodou modelovaný vápenec s nejrůzněšíma dírkama. Prostě paráda.
VORDE STADLWAND - Bruderlein fein (6) - pěkná cesta. Nástup nic moc, pak těžší místo, přechod sutě, pěkná plotnová délka s těžkým překrokem vlevo - člověk se musí natáhnout jak sviňa a nádherný výlez přes převislé hodiny. Další délka moc pěkná a poslední taky. Cesta se schází průrvou mezi Stadlwandy, tak je dobré si vzít boty. My si je nevzali a klouzat dolů sutí v lezkách je fakt humr.
STADLWAND - Richterweg (5-) - devítidélková lehká cesta prasácky odjištěna borháky. Borháky jsou většinou osazeny 10 cm od tutových skob. Nástup na hřeben je z jeho pravé části ze suťového vnoření. Na nástupu je stříbrný kruh.
STADLWAND - Stadlwandgrat (3) - nádherný desetidélkový ostrý hřeben s naprosto pevnou skálou. Zvolili jsme jej jako pokračování Richterweg. Šli jsme jej součastně. Než jsem použil všechny expresky (asi 14), tak jsme udělali asi 7 délek. Tato cesta mě úplně nadchla.
BLECHMAUER - Blechmauernverschneidung (6) - velmi pěkná cesta. Dlouhá asi 250m, začátek pětkovou obtížností 3 délky, poté krásný traverz pod obrovským převisem vlevo a výlez do kouta a komínem vzhůru, další délka pokračování koutu, trochu komínem, poslední dvě délky jednodušší. jdou lézt dohromady, ale nedoporučuji to vzhledem ke tření lana. Tuto cestu jsme lezli asi s osmikilovým batohem a byla to docela fuška. Doporučuji si tuto cestu slanit. Slaňovali jsme na dvojitém laně 60m a byla to vyložené jízda volným prostorem.
BLECHMAUER - Talwächter (8) - Nádherná sedmidélková cesta. Nástup pár metrů vpravo od Blechmauernverschneidung, dvě lehké délky k výrazné borovici, poté 6-ková délka mírně vpravo k borovičce, dále po zlatých nýtech 8-ková délka po spoďáčcích v mírně převislé skále. Dále vlevo spárou (v ní jsou na ukázku muzejní kousky dřevěných klínů) a vzhůru doprava přes převis za 7- hodně vytrvalostní, koutem a krásnou stěnkou 7+/8-, a dolez za 7 po hraně pilíře na vrchol.
VERLORENE TURM - Spetestin (7) - nádherná cesta v odlehlé části Höllentalu, asi 20 minut do kopce od parkoviště Wichtalhaus. Čtyřdélková cesta v neolezené kompaktní převislé skále dlouhá asi 90m. První délka zakončena převískem, ale jde o lezení po madlech. Pokračuje se ukloněným koutem a výlez po plotničce ke druhému štandu. Dále těžkým převisem vlevo a výlez po nádherné ukloněné plotně vpravo ke štandu. Dále cesta pokračuje vzhůru spárou, a traverzuje vpravo pod převisem. My jsme však lezli od štandu vpravo po ukloněné rajbasové polici, dále vzhůru přes krápníky (7+) - z klíčového spoďáku jsme museli vyhnat netopýra - a zde se napojuje naše varianta na původní cestu. Dolez koutem, vpravo přes plotny k vrcholu. Doporučuji slanit (lano alespoň 2x50m), je to parádní jízda volným prostorem.
VERLORENE TURM - Feuer des Midgards (7+) - nádherná čtyřdélková cesta v převislé skále stále vyrovnané obtížnosti. První délka docela dlouhá s těžkým místem 7+, další délka lehčí 7-, dále délka po nádherné převislé hraně 7, poté dolez lehčí položenou skalou. V poslední délce nás chytla bouřka a bylo to docela zajímavé.
VACHTHUTTELTURM - ??? (7) - průvodce píše o jedné z nejhezčích cest na hollentalu. Je těžká ve vyrovnané obtížnosti bez odpočinkových míst. Krásné lezení v pevné neoklouzané skále. 2 délky, 40m, dobře zajištěná.