Lezení

Fotky

Napiš mi

VÍTEJ  *  Vstoupil jsi v 22:48  *  Před tebou tu už bylo 192489 lidí  *  Optimalizováno pro IE6 800/600


Slovensko

Vysoké Tatry

Značené cesty 1998

Nízké Tatry

Přechod 2000

Roháče, Západní Tatry

Přechod 1999

Zimní přechod 2003
Slovinsko

Julské Alpy

Vrcholy 1998

Triglav 1999
Rakousko

Raxalpe

Heid-steig, Heukuppe

Teufelsbadstube-steig

Glockner Gruppe

Grossglockner 2001

Gramul únor 2004
Švýcarsko

Walliské alpy

Monte Rosa 2002


Prisojnik (2547m.n.m.), Mala Mojstrovka (2332m.n.m.),
Razor (2601m.n.m.) - 1998


        V září mi Pavel zavolal že jeho známý pořádá zájezd do Julských alp. Domluvili jsme se, že jedem. Po propršené noci v autobuse jsme se ocitli v Julských Alpách. Na to, jak v noci pršelo, bylo docela hezky. Ubytovaní jsme byli v noclehárně na Erjavčeva koča (1525m.n.m.) pod sedlem Vršič. Hodili jsme batohy na postele a hned jsme se vydali na tůru. Vybrali jsme si výstup na Prisojnik (2547m.n.m.). Vyšli jsme na sedlo vršič, poté traverzem pod stěnu Prisojniku a začali jsme stoupat směrem na Prisojnikovo okno. Cesta to byla docela zajímavá. Nad hranicí 2000 m.n.m. začalo být docela dost sněhu. Občas sahal po kolena a my jsme na to nebyli vůbec vybavení. Obloha byla dost zamračená a značení nebylo místy vůbec vidět. Přeci jen jsme se nějak dostali k Prisojnikovu oknu. To mě docela fascinovalo. Díra skrz horu vysoká asi 50m, široká 10m a dlouhá také 50. Z jejího stropu vysely asi 3 metry dlouhé rampouchy a každou chvíli jeden z nich poryvem větru spadnul. Původně jsme tudy chtěli sestupovat, ale rychle jsme si to rozmysleli. Pokračovali jsme vzhůru na hřeben. Chvíli to šlo dobře, ale v jedné části jsme museli překonat vhloubení plné prašanu. Sníh byl až po prsa a vůbec se v něm nedalo hýbat. Nějak jsme překonali pět metrů k řetězům, vylezli jsme na římsu a po ní se obešel 
vrcholek na druhou stranu hřebene. Ještě chvíli jsme pokračovali po hřebeni, ale počasí se zkazilo, padla mlha a před námi se objevil zmrzlý úsek. Neměli
jsme mačky, tak jsme se rozhodli vrátit. Zpátky jsme šli tou samou cestou a šlo nám to docela rychle. Odpoledne a večer jsme sušili promočené věci a vařili 
večeři na mém skvělém vařiči od taťky na tekutý líh.
        Ráno jsme se probudili do bouřky. Blýskalo se a pršelo asi do jedenácti, proto jsme se rozhodli pro kratší výstup. Zvolili jsme výstup na Malou Mojstrovku. Severní stěnou na ni vede pěkný klettersteig. Začátek byl lehký a dobře jištěný, ale střední část byla docela těžká. Také bylo všude hodně sněhu. Hodil by se sedák a přilba. Nejzáživnější byl traverz po kramlích pod tekoucím vodopádkem z tajícího sněhu. Vrchní část již nebyla jištěná a šlo o lehký dolez. Zatím se počasí umoudřilo a z vrcholu byl nádherný výhled na Triglav a okolní kopce. Sestupovalo se turistickou cestou z druhé strany.
        Třetí den jsme se domluvili se třema klukama ze zájezdu na výstupu na Razor. Čekal nás docela dlouhý nástup přes kleče a suťoviska až pod stěnu Razoru. V ní vedl zajímavý a pěkný klettersteig a přes ukloněná sněhová pole jsme prošlapali cestu do sedla Planja (2349m.n.m.). Odtud byl krásný výhled na Triglav. Teď už nás čekalo asi jen 20 minut výstupu na samotný vrchol. Jednalo se o lehké lezení po skále, které bylo v polovině zpestřeno asi 50m stoupajícím vhloubením se sněhem  po kolena. Střídali jsme se v prošlapávání cesty a za chvíli jsme byli na vrcholu (2601m.n.m.). Ve vrcholové knížce jsme se dočetli, že jsme tu první po třech týdnech. Při sestupu jsme vhloubením projeli po zadku a dále jsme pokračovali stejnou cestou. Pod stěnou jsme přistihli stádečko kamzíků, které se páslo na trávě mezi sněhem.
        Poslední den jsme si ve stejném složení vybrali opět výstup na Prisojnik se sestupem přes Prisojnikovo okno. Doufali jsme že rampouchy už opadaly. Sněhu už bylo o něco méně a my jsme docela rychle prostoupili cestou, kterou jsme první den vyšlapali. Mysleli jsme si že na vrchol to už bude kousek, ale nebylo to tak.
Čekalo nás ještě 20 minut zmrzlého hřebene. Na vrcholu jsme opět byli první po třech týdnech i když na něj vyrazilo hodně členů našeho zájezdu. Sestup přes 
Prisojnikovo okno byl nádherný a každému bych ho doporučil. Sice jsme neměli žádné jistící pomůcky a skála byla hodně zaledněná, ale přeci jen jsou na 
obtížných místech řetězy a žebříky. V klettersteigu je krásná pasáž, při níž se plazí horizontální trhlinou a s batohem se tam člověk skoro nevejde. Pak už jsme pokračovali zpět na chatu, pojedli a večer se vyráželo zpět do Brna.
Jen takový zajímavý pokus. Zkuste se podívat :-)

Info-Mail.er.cz - český eReklamní systém
GetPaid.cz EfektMail.cz