Lezení

Fotky

Napiš mi

VÍTEJ  *  Vstoupil jsi v 22:49  *  Před tebou tu už bylo 192500 lidí  *  Optimalizováno pro IE6 800/600


Slovensko

Vysoké Tatry

Značené cesty 1998

Nízké Tatry

Přechod 2000

Roháče, Západní Tatry

Přechod 1999

Zimní přechod 2003
Slovinsko

Julské Alpy

Vrcholy 1998

Triglav 1999
Rakousko

Raxalpe

Heid-steig, Heukuppe

Teufelsbadstube-steig

Glockner Gruppe

Grossglockner 2001

Gramul únor 2004
Švýcarsko

Walliské alpy

Monte Rosa 2002


Výstup na Triglav 2864 m.n.m - 1999


        Byl jsem s rodiči na cestě na Istrii a rozhodli jsme se jeden den strávit v horách. Zastavili jsme v kempu u jezera Bled v Julských Alpách. Jezero Bled je údajně termální a má v něm být teplá voda. No šli jsme to vyzkoušet a moc teplá nebyla, zato kemp byl super.
        Další den ráno jsem našim vysvětlil cestu na Prisojnik a nechal se zavézt na parkoviště u Aljaževa domu (1015 m.n.m.). Rodiče pokračovali na Vršič a já se vydal směrem na sedlo Luknja. U pomníku kousek za Aljažev domem jsem odbočil doleva a vydal se docela pěkným stoupákem místy lehce zajištěným směrem na Triglavski dom. Cesta byla docela jednoduchá a výhled úchvatný. Předběhl jsem pár lidí a dostal se pod sněhové pole Triglavski Lednik. Na obzoru už se rýsoval Triglavski dom. Sněhu moc nebylo, přešel jsem pár sněhových políček a za chvíli jsem stál u Triglavskeho domu (2515 m.n.m.). Koukal jsem na zahraniční turisty jak popíjí pivko a objednávaj oběd. Napil sem se vody a pokračoval zajištěnou cestou na hřeben k vrcholu. Závěrečný úsek byl po mírně exponovaném hřebínku, ale velmi dobře zajištěném. Na vrcholu Triglavu (2864 m.n.m.) bylo plno lidí, borec tady dokonce prodával suvenýry a trička. Sednul sem si vedle skupinky Čechů a pustil se do svačiny. Kolem poletovali drzí ptáci a žebrali drobky. Požádal jsem o vyfocení a vydal se dolů. Sestupoval jsem po zajištěném hřebínku na opačnou stranu od výstupu. Sestup nebyl náročný a za chvíli jsem stál na náhorní plošině pod vrcholem. Vydal sem se směrem na sedlo Luknja. Výhled se vyvedl, okolní vrcholy byli krásně vidět. Koukal jsem na Razor, Prisojnik, Mojstrovku, Jalovec... Sestup byl v pohodě až k hraně náhorní plošiny. Tady správná cesta uhýbá prudce vpravo za hranu hřebínku, odbočení však není nijak výrazně značeno a dál pokračuje vyšlapaný chodník se starým značením. Samozřejmě já i další skupiny jsme tuto odbočku minuli. Byl jsem si jist že se musím dostat na výrazný hřebínek vpravo. Zkoušel jsem to traverzem po travkách v ukloněné stěně, pod sebou tak 100 metrů na suťovisko. Kolmá stěna v závěrečném úseku mě však obrátila a já byl rád že jsem se dostal po klouzajících drnech a odlamující se skále zpět. Vracel jsem se, ale těsně před tím než jsem došel k odbočce potkal jsem skupinu oněch Čechů z vrcholu. Šel jsem tedy s nimi opět špatnou cestou. Nějaké dvě Němky se vydali po špatné cestě někam do pryč a skupina Čechů si dávala sváču. Rozhod jsem se ještě jednou vrátit a přelézt hřebínek snazším terénem. Vrátil jsem se a odbočka byla z této strany jasně viditelná. Vydal jsem se tedy po správné cestě dolů. Sestup vedl po exponovaném hřebínku. Rozhled na obě strany byl nádherný. Kdysi tudy vedl klettersteig, ale čas ho zřejmě zničil. V těch nejtěžších místech sem si opravdu nebyl jistý. Opatrně jsem sestupoval a byl vděčný za každou starou kramli která tu ještě zůstala. Naštěstí byla nejtěžší spodní část hřebínku nově přejištěna. Vytáhl jsem sedák a byl jsem rád že jsem ho nenechal doma. Sestup ze sedla byl taky docela humus. Cesta vedla dolů ukloněným suťovým svahem. Při každém kroku se valila halda šutrů na lidi pode mnou, nebo pro změnu na mě. Pak už následoval jednoduchý sestup mezi klečí. Odskočil jsem se umýt do čistého potůčku opodál. Pak jsem došel k Aljažev domu. Počkal jsem asi hoďku na rodiče a vyjeli jsme zpět do kempu.
        Další den jsme pokračovali na Istrii. 
Jen takový zajímavý pokus. Zkuste se podívat :-)

Info-Mail.er.cz - český eReklamní systém
GetPaid.cz EfektMail.cz